Již delší čas se věnuji náhradní rodinné péči a terapeutickému rodičovství. Jedná se o speciální rodičovskou péči o ohrožené děti, které na začátku života dospělí nějakým způsobem zranili a trvale poznamenali. Děti, které byly svými rodiči zanedbávány, týrány, zneužívány anebo je rodiče z různých důvodů opustili. Některé z těchto dětí mohou být svěřeny do péče náhradních rodičů, kteří by jim prostřednictvím terapeutického rodičovství měli zajistit bezpečnou péči, dobrou výchovu a úzdravu následků traumatizujících událostí. Velmi zjednodušeně lze říci, že terapeutické rodičovství stojí na základech bezpodmínečného přijetí dítěte. Tím klade velmi vysoké nároky na terapeutické dovednosti náhradních rodičů. Mám na mysli především zvýšenou citlivost vůči specifickým potřebám a projevům přijatého dítěte, dále neustálou laskavost v komunikaci s ním a v neposlední řadě velikou trpělivost, protože efekt takového působení se může projevit až za delší čas. Pěstouni na přechodnou dobu bývají často prvními bezpečnými dospělými, kteří ohroženým dětem poskytnou svou něžnou rodičovskou náruč, ale to většinou nestačí. Očekává se od nich, že těmto dětem vytvoří alespoň dočasný uzdravující domov, což nebývá jednoduché.
Podpora pěstounů na přechodnou dobu a posilování jejich terapeutických dovedností byla podstatou dvouletého pilotního projektu „Zvýšení kvality a udržitelnosti systému pěstounské péče na přechodnou dobu“, který za přispění Evropského sociálního fondu zrealizovala doprovázející organizace Vlaštovky, z.s. Jsem ráda, že jsem byla součástí realizačního týmu Mgr. Šárky Šimšové a mohla jsem tak několik měsíců intenzívně spolupracovat se čtyřmi přechodnými pěstounkami z Moravskoslezského kraje. Tematickým zaměřením našich konzultací byl ucelený koncept terapeutického rodičovství. Věnovaly jsme se problematice komplexního vývojového traumatu včetně komplexní vývojové poruchy a projevů nevýhodné vztahové vazby traumatizovaných dětí, dále budování léčivého vztahu s nimi, posilování jejich pozitivní identity a zpracovávání jejich životního příběhu. Praktické uplatnění léčivých principů jsme trénovaly zejména při řešení modelových situací. Naše setkání zahrnovala dostatečný prostor pro diskuse, sdílení osobních zkušeností a praktická doporučení vyplývající z Dyadické vývojové psychoterapie.
Završením celého projektu je čtivá publikace „Most do bezpečí aneb pěstounská péče na přechodnou dobu zblízka“. Autorský kolektiv Mgr. Heleny Vilémové v knize uvádí zajímavé výsledky výzkumu přechodné pěstounské péče z perspektivy terapeutického rodičovství, který byl významnou součástí projektu. Kniha je ke stažení zde.
